Perón

20 April 2017

S tímto příspěvkem jsem dlouhou dobu váhala. Ti z Vás, co nějaké mé příspěvky už četli, vědí, že jsem si na začátku února prošla ne příliš příjemným obdobím. Tenkrát se mé srdce úplně poprvé roztříštilo na milion malinkatých kousků, které se mi dlouho nedařilo posbírat a zaplnit všechny trhliny a pukliny kousky novými. V tomto období jsem se uchýlila i k poezii.

Každý svůj příspěvek se snažím psát tak. aby Vám, mým čtenářům, něco dal. Tentokrát však poslouží nejspíš jen mě. Možná pro Vás bude těžké něco v této básni najít. A nebo se taky mýlím.
• • •

PERÓN

Čekala jsem na perónu
v zimě doprovázena posledními paprsky slunce
jak karmín červenými
jen na tebe. 

A vlak už přijíždí
ne obyčejný ale mezinárodní
jen myslím na to jestli budeš mít
ten tmavě modrý svetr. 

Že stejně jako tvoje oči bude zářit
drát se ven zpod bundy
myslím na to jak bude měkký
až má tvář se bude k němu tulit. 

Jsem zvědavá co tvůj malý nos ucítí z mých vlasů
bude to vanilka
přesně ta po které moje dopisy
voněly? 

A tak tam stojíme
uprostřed davu s rukama propletenýma
nemůžu se přestat smát
jen kvůli tobě a kvůli tomu všemu 
co chci vnímat. 

V hlavě už mám všechna ta dobrodružství
co se mnou zažiješ
chci tě provést mnou Prahou a doufat
že se na mě usměješ 
jako na žádnou jinou předtím. 

Jenže ono se to nestane
nic toho nezažijem
v srdci mě pokaždé píchne jen při té myšlence
že to byl asi jen nějaký naivní sen. 

Protože tys nikdy nepřijel
i když já na tom perónu stát chtěla
nechci tě nazývat zbabělcem ale trochu to tak cítím
stejně jako slzy na mé tváři 
jako kousky popela. 

Vím proč se to stalo
protože láska do toho vstoupila
a ty víš jak to bylo
že ona to všechno krásné zničila.
• • •
Tento příspěvek berte spíš jako mé vyznání, vypsání ze všeho, co mě dlouhou dobu trápilo. Chtěla jsem se i s vámi podělit o pocity, které se často vyskytují během vztahu, který je zatížen velkou vzdálenosti dvou lidí, žijících stovky kilometrů od sebe. Takže milujte a mějte se rádi. Objímejte své milé pokaždý, co se objeví vedle Vás. Na uvítanou, na rozloučenou. Usmívejte se na neznáme lidi na ulicích a snažte se každého povzbudit a učinit šťastným, jak jen v rámci svých mezí dokážete.

4 comments :

  1. Nádherný.
    Jakože fakt NÁDHERNÝ.
    Fakt mám hroznou chuť tu básničku všem přeposlat a všude zveřejňovat.
    Napiš knihu!

    Prolhaná Mrcha

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju moc, ani nevíš, jak moc si Tvého komentáře vážím! :)

      Delete

Děkuji za každý váš komentář :)